Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kameny 12 - Rotava - Varhany

18. 4. 2008

Rotava - Varhany

 

ObrazekKonečně se dostávám ke kamenům, které znám odjakživa. Rotava je totiž malé městečko v Krušných horách, kde jsem prožila prvních 18 let svého života. V nedalekých Kraslicích v blízkosti německých hranic jsem se dokonce jedno prosincové ráno narodila. Kameny, které vám chci dnes představit, jsme jako děti navštěvovali při školních i mimoškolních výletech.

V blízkosti cesty mezi dvěma částmi Obrazekměstečka s názvy Dolní a Horní Rotava nelze přehlédnout jednu z dominant kraje – kopec, kterému zde nikdo neřekne jinak než Varhany. V této chvíli netuším, zda se tak správně jmenuje i zeměpisně, ale to teď není vůbec důležité. Po dvaceti letech jsem se rozhodla překonat svou lenost, znovu na tento kopec vylézt a oživit si tak vzpomínku na velkolepý přírodní útvar, který dal kopci jméno.

Cesta začíná na úpatí k západu obrácené strany strmé hory. Chůze nahoru není jednoduchá, prochází hustým smrkovým porostem. Jediným zpestřením jsou skupiny dnes už vzácné žlutěkvetoucí Obrazekléčivky s názvem Arnica montana. Jako děti jsme ji jeden čas museli povinně trhat po kilech pro farmaceutické zpracování. Je to trochu zázrak, že se zde přesto udržela, i když už jen v omezeném množství. Kousek pod vrcholem je třeba prolézt úzkou skalní průrvou a vyhoupnout se na skalnatý hřeben. Už zde nelze přehlédnout ostré čedičové hranoly, jsou tu však hodně zvětralé, hřeben není tolik chráněný před povětrnostními vlivy.

Kochám se nádherným výhledem dolů do údolí, všude svítí červené střechy rodinných domků, zvedá se špičatáObrazek věž zdejšího kostela a necitlivě vystavěné panelové domy jsou milosrdně zmenšené až daleko u obzoru. Vracím se po hřebenu směrem k severu a sestupuji po úbočí skály dolů. Stojím na planině, z jedné strany kryté chráněným přírodním útvarem – vysokými černými čedičovými hranoly. Mlhavě si pamatuji, že k podobnému jevu dochází při náhlém tuhnutí čedičové vyvřeliny, ale bohužel už nevím, v které prehistorické době k tomu mohlo dojít. Pohled je to velkolepý, nahoře nad skálou rostou náletové Obrazekdřeviny a borovice, dole u hranice lesa a palouku nacházím zajímavé neznámé rostliny a hlavně všude je majestátní ticho. Pod podobným kamenným útvarem člověk pochopí, jak je vůči dílům přírody titěrný a výsledným pocitem je naprostá pokora před něčím, co vzniklo samovolně před mnoha milióny let.

Vím, že z jedné strany této čedičové hory nastoupila nemilosrdná technika a šedočerný kámen se zde těží jako štěrk na cesty. Sem na tohle kouzelné místo snad nikdy nedorazí, zničit něco podobného by bylo naprostým barbarstvím.

Pro lidi, kterým by se snad z podobné nádhery zamotala hlava, je opodál postavené malé odpočívadlo s lavičkami.Obrazek Odtud máte Varhany jako na dlani, za vámi šumí smrkový les a v tuhle roční dobu ještě k tomu voní houby, kterých je kolem požehnaně, stačí se jen dobře dívat. Nastal čas cesty zpátky, není třeba riskovat krkolomný sestup stejnou cestou, dá se totiž jít oklikou přes okolní les a do městečka dojít z jiné strany. Jsem ráda, že jsem nebyla líná se po tolika letech zase podívat na něco, co jsem tehdy naivníma dětskýma očima nedokázala dost dobře ocenit. Proti zázrakům přírody jsme celý život taaakhle maličcí.

 

Fotografie:

1. První čedičové hranoly

3. Výhled na Rotavu

2. + 4. - 6. Varhany z čediče

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

krásné

(Medvídek, 12. 3. 2009 19:23)

je to moc krásnéasi se ti tam muselo hodně líbit