Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krajina 22 - Keltská svatyně z okolí Bělčic u Blatné

8. 2. 2009

Keltská svatyně z okolí Bělčic u Blatné

 

Obrazek

 

ObrazekSkoro přesně pravoúhlé valy nejrůznějších rozměrů a tvaru obdélníku na zvláštních odlehlých místech v dosažitelné vzdálenosti od nejbližších hradišť často naznačují, že takové místo nesloužilo k obytným účelům, ale pravděpodobněji k duševní očistě a uctívání pohanských bohů. Jedná se o tzv.svatyně, někdy také mezi archeology zvané Viereckschanze. Při jejich archeologickém průzkumu se povětšinou předměty denní potřeby, ale spíš předměty zvláštní, vypadající  víc jako honosnější dary. Často je pak díky dobrému Obrazekstrategickému položení použila  středověká vojska k ležení před nějakou bitvou.

ObrazekV případě čtyřúhelníkovitých valů nedaleko Bělčic severně od Blatné tomu bylo zrovna tak. I zde před bitvou na Bílé hoře tábořilo stavovské vojsko na podzim r.1620. Ale tato novější Obrazekhistorie mě až zas tolik nezajímala. Vydala jsem se sem, abych na vlastní oči viděla další keltskou svatyni  a to se mi podařilo. Ve vidlici silnic z Bělčic do Záhrobí a Újezdce je už z dálky vidět zvláštní návrší, zvané Budín. Na temeni roste pár keřů a stromů. Ty lemují jasně viditelný, mírně se ke středu zvedající travnatý prostor velikosti hřiště o rozměrech asi 90 x 100m, na východní a částečně i jižní straně s naprosto zřetelným hlubokým příkopem a valem, širokými celkem asi 6m. Na dně příkopu a na jeho bocích leží množství zvláštních drobnějších kamenů a mezi nimi i několik větších. Příkopy a valy na dalších Obrazekstranách nejsou už tak zřetelné, ale je vidět, že tento prostor respektují i zemědělci, šetří ho od orby a nechávají zde volně růst trávu. Ze samotného travnatého návrší je úžasný výhled do širokého okolí a pokud zde svatyně někdy skutečně byla (průzkum ji prokázal z 2.-1.století př.n.l. v mladší době laténské), byla zvolena na místě zvláštně majestátním a pocitově určitě uklidňujícím.

Rozhlížím se do všech stran, beru do ruky kameny z hromádky v rohu prostoru a zkouším si představit, jak toto místo využívali kmenoví druidové, jakým způsobem se klaněli Obrazeksvým početnným bohům a jak asi na takové místo nahlíželi ostatní Keltové, jestli z něho měli bázlivý respekt, nebo zda na něj byli třeba pyšní, tak jako my dnes máme v úctě novodobé církevní stavby v celé jejich majestátní velikosti, přestože nemusíme zrovna patřit mezi věřící.

Toto místo má jedinou výhodu – je z něho vidět kolem dokola, jinak je naprosto snadno dosažitelné i dobytelné (i přes příkop a valy, které ho více vymezují než chrání). Z toho vyplývá, že se asi nikdy nepočítalo, že bude cílem dobývání a možná to pro posvátnost takového místa asi nikoho nenapadlo, jinak by takový Obrazekčlověk riskoval, že upadne v nemilost božstev.

Podařilo se mi zde navštívit v pořadí už druhou svatyni z období, kdy na našem území žili keltské kmeny. Semín v okolí Trosek jsem viděla jen z výšky, postavit se do posvátného ptrostoru se mi tehdy nepoštěstilo, takže ho nepočítám. Kokrdov u Rakovníka je zarostlý a ztracený v lese, Budín u Bělčic si svou posvátnost díky místu na otevřeném kopci zachoval dodnes

 

Fotografie:Obrazek

1. Návrší Budín

2. + 3. Jižní okraj

4. Východní okraj

5. Severovýchodní roh plochy

6. Severní okraj

7. Výhled do kraje

8. Kamení v severovýchodním rohu

9. Východní val a příkop

10. Pohled z východu - v pozadí samotná travnatá plocha svatyně

 

 

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

viereckschanze

(Petr, 27. 9. 2014 20:49)

a co potom naprosto zachovalá viereckschanze u osova ?