Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krajina 44 - Hradiště na Plešivci

9. 7. 2011

Hradiště na Plešivci

 

plesivec-1l.jpg

 

plesivec-2s.jpgBrdy pro mě byly dlouhou dobu jako by zakleté. Protože nejraději podnikám sólovýlety, tušila jsem, že pohyb ve vojenském prostoru není pro jedince úplně plesivec-3.jpgbez rizik. Vloni jsem však s přáteli udělala pověstný první krok k opatrnému nakouknutí do brdských zákoutí. Pro svou premiéru jsem zvolila Plešivec - dominantu hraniční oblasti brdských lesů. Tato výrazná hora s výškovou kótou v 654 m. n. m. skrývá několik atraktivních míst, na nichž se chci postupně zastavit.

plesivec-4s.jpgNemusím asi zdůrazňovat, že hora s ohromujícím výhledem nenechala v klidu už naše prapředky, dokazují to jisté archeologické nálezy z plochy hradiště pod vrcholem.

Začátek naší cesty byl ve vesnici Rejkovice, před námi se tyčil zalesněný kopec s k hřebenu prudce stoupajícími, vodou vymletými cestami. Po jedné takové jsme se vydali hledat místo popisovaného vrcholového hradiště. Spleť cest na lesních křižovatkách trochu mátla, ale nakonec  jsme přeci  jen dostoupali až k jednomu ze  suťových moří na svahu kopce. Jak jsem se dočetla, posobná pole by měla být pozůstatky těžby kamene. Nad ním už se daly postřehnout  z kamenů poskládané valy, lemující prostor pod hřebenem. Val měl kdysi být (podle průzkumů) zpevněný dřevěnými palisádami, ty se asi díky dávnému požáru nedochovaly. Délka valů je úctyhodná, samotné hradiště i s předhradím zabírá úctyhodných 57 hektarů. plesivec-5l.jpg

Když stoupání došlo k nejvyššímu bodu, otevřelo se před námi něco neuvěřitelného. Na vrcholu se odkryla skalní hrana s obnaženou barevnou horninou, tu a tam porostlá rozeklanými stromy a dalším rozsáhlým kamenným mořem na západním svahu. Právě toto holé místo svítí do daleka pod vrcholovou kótou. Dole u paty moře jsme si všimli malých kamenných pyramidek, což se kamarádi ihned vydali prozkoumat zblízka. Já jsem si sedla na hranu vrcholové skály a vychutnávala si sluncem plesivec-6l.jpgosvětlenou krajinu pode mnou. Jak se ukázalo, pyramidky byly vlastně "kamenní mužíčci", postavení do velké skupiny. Shora to však vypadalo docela zajímavě. Zajímavé byly i pověsti, doprovázející hradiště na Plešivci. Někde jsem četla, že Plešivec měl tak trochu špatnou pověst, byl prý místem negativních energií, s nimiž uměli pracovat jen někteří vyvolení. O výskytu černých sil možná svědčí i některá místní jména: Čertova rokle, Krkavčí skály.  Proto zdejší prostor nebyl nikdy trvale masívně obydlený, stopy osídlení vedou jen k jakési komunitě metalurgů, vyrábějícíchplesivec-7l.jpg zde kovové předměty. Určitě by to stálo za bližší prozkoumání.

Kolem nás začali přibývat další lidé, což byl signál k opuštění místa (nemám v oblibě, když je někde "přenávštěvníkováno"). Spěchali jsme dál ke Smaragdovému jezírku, ležícímu více severně a určitě jsem chtěla ještě najít plešivecký viklan. V tom zmatku jsme zapomněli na tzv. Zahrádku, malý, skalami ohraničený prostor hradiště - akropoli, ležící poblíž místa, kde jsem na vrcholu pozorovala krajinu . Ale nevadí, i to, co jsme si stihli plesivec-8l.jpgprohlédnout, určitě nebylo k zahození.

Více fotografií najdete ve fotogalerii Hradiště na Plešivci.

 

Fotografie:

1. Jedno ze suťových polí na úbočí

2. Linie valu kus od vrcholu

3. + 4. Vrchol hory

5. Výhled do kraje

6. Pyramidky dole u úpatí horyplesivec-9l.jpg

7. Křemen

8. + 9. Svah pod vrcholem

 

 

Náhledy fotografií ze složky Hradiště na Plešivci

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář