Jdi na obsah Jdi na menu
 


Smírčí kříže 1 - Plzeň Bolevec

10. 12. 2007

 Plzeň Bolevec

 

 

 

Jak to vlastně všechno začalo? Před několika lety jsem o smírčích křížích věděla asi tolik, jako ti z vás, kdo do mé fotogalerie smírčích křížů nepřišli záměrně, ale spíš zabloudili omylem – tedy nic. Obyčejný smrtelník se s nimi totiž zas tak často nesetká a když už na některý natrefí někdy při výletech do přírody, má je za nějaká podivná boží muka či něco na ten způsob. S božími mukyObrazek mají však smírčí kříže společného jen to, že se také řadí do seznamu drobných kulturních památek.

Na často roztodivná místa se kamenné kříže dostávaly z poněkud morbidních příčin. Pokud někde došlo k nějakému neštěstí, náhodnému i záměrnému (nehoda, úraz, zabití, vražda), lidé tato místa označovali právě těmito kříži. V případě náhodného neštěstí kamenné kříže nechávali vyrobit a postavit na místo pozůstalí, příbuzní na památku svých blízkých, kdežto na místech smrtelných rvaček, zabití a vražd museli ve středověku kříže vytesat a postavit zbylí aktéři incidentu, a to pro usmíření s bohem. Nebyla to asi práce lehká, ale to bylo součástí trestu. Vyplývá z toho, že většina kamenných křížů jsou jedinečné originály a mají úzký vztah k původnímu místu, kde byly postaveny. Legendy, které se vážou k jednotlivým křížům se občas dochovaly buď ústně u místních pamětníků, nebo písemně v kronikách. Ale o tom byste se víc dočetli v publikacích, věnujících se kamenným křížům či drobným památkám.

Mně samotné o nich poprvé řekla kamarádka Šárka, která v té době měla a dodnes má krajinu prošlápnutou mnohem déle a líp než já, vlastně od ní dodnes ráda dostávám tipy, kam na výlet, aby byl v rámci mých možností a provedla jsem ho bez újmy na zdraví J. A aby nezůstala jen u řečí, naplánovala tehdy první výlet do míst, která nebyla daleko, na první seznámení s první kamennou památkou podobného druhu. Kousek za Plzní v lesíku u silnice stojí pěkná kamenná stéla (stéla je kříž, který je povrchově vytesaný do jednoho kusu kamene), o které jsem do té doby vůbec nevěděla, ale já vlastně do té doby nevěděla o žádném kamenném kříži. K této stéle se váže pověst o přepadeném řezníkovi, vracejícímu se z nedaleké Třemošné.

Tehdejší výlet se povedl, neměla jsem však s sebou fotoaparát na zdokumentování nalezeného kříže, proto jsem se na stejné místo vrátila o něco později znovu a tentokrát i fotografovala. Ono totiž hledat kříže v přírodě není vůbec jednoduché, jak se píše příhodně v jedné knize, nemají vysokou špičku jako kostely a většinou nestojí na kopcích jako hrady. Možná právě to dělá z hledání křížů to pravé dobrodružství, dopředu máte jen neúplné informace a o to větší je radost, když se vám podaří památku najít. Když pak ještě stojíte na místě, které je opředené tajemnou legendou, už se těšíte na další…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář