Jdi na obsah Jdi na menu
 


Průpovídky 14 - Tvoje polívka tě nesnáší

29. 9. 2013

 

Tvoje polívka tě nesnáší

 

„Mami, na stropě je světlo, co se odráží od tvých náušnic“ pronesla Růžajda jednoho krásného slunečného dne a kochala se se zakloněnou hlavou odrazy světla na stropě společného pokoje. Zvedla jsem hlavu od „noťáku“ a rychle jsem se zorientovala, jestli je to technicky možné. Nebylo, seděla jsem úplně vzadu v pokoji a přímé sluneční světlo na mě nedosáhlo. „To nebudou mé náušnice, leda tak tvoje“ zarazila jsem její nadšení a přehodnotila, zda Růženčiny skleněné náušnice mohou házet nějaká prasátka. Růžajda zakroutila hlavou, ale světlo na stropě se třepotalo dál úplně stejnoměrně v úplně jiném rytmu.

„Vypadá to na polívku na stole“ navrhla jsem dál.“No jo, to je polívka“ řekla malá a zakoukala se na talíř polévky, u kterého seděl můj odrostlý syn. „Vojto, tvoje polívka tě nesnáší“ pronesla zničehonic Růžajda a Vojta vyprsknul kuřecí polévku zpět do talíře. „Jak nesnáší- jak tě to napadlo?“ zeptal se, když se uklidnil. „Když se někomu něco líbí, nakreslí to na papír, když se to nelíbí, nakreslí to na zeď. A tvoje polívka to nakreslila na strop“ vysvětlila se svojí osobní logikou malá a my dva s téměř dospělým synem jsme k tomu neměli najednou co dodat.

Bylo by to zvláštní, kdyby předměty pomocí podobných znamení dávaly najevo sympatie či nesympatie k nám. Jen mám obavu, že by těmto znamením rozuměly jen děti do určitého věku. Ty totiž mají dar, který nás dospělejší a dospělé opouští – dar bezbřehé fantazie. Naše fantazie už bohužel proudí poslušně mezi břehy a často uvízne v nějaké stojaté přehradě, kde narazí na neproniknutelnou hráz. Je to škoda, představme si, že by tato hráz praskla a my bychom se zase v představách mohli rozběhnout na všechny strany, bez podpůrných prostředků a všelijakých berliček...

polivka.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář