Jdi na obsah Jdi na menu
 


Průpovídky 32 - Táto, nezlob se!

28. 3. 2016

Táto nezlob se!

zirafa-1s.jpg

Chtěl bych podpořit projekt průpovídek na těchto stránkách mé přítelkyně Radky a tak bych rád přidal jednu situaci - příběh, který mne překvapil, obohatil, převychoval a koneckonců i změnil. Jsem partner autorky tohoto blogu a tím také otec naší společné dcery Růženky, častěji ovšem zvané Růžajda. Jsem takzvaný vztekloun, přesněji však citlivý, emotivně vznětlivý jedinec, a mívám občas stavy patřičně citově vypjaté. Prostě když se raduji, je to se vším všudy a bohužel, když jsem na obráceném spektru nálad a zážitků, nejenže trpím, ale veřejně ventiluji své pocity zklamanosti, křivdy a ublíženosti (a zloby).

Výchova vlastní dcery není lehkou záležitostí a přesto, že jsem se na ni celý svůj život těšil, každodenní realita konkrétního nezkušeného prvorodiče zcela rozhodí. Takové ty původně roztomilé neshody a protesty se postupně zahušťují a vyhrocují. Vzhledem k tomu, že jsem si jako otec zakázal fyzické argumenty výchovy, musel jsem objevit přesvědčovací argumenty jiného kalibru. Předpokládaje, že moje dcera je stejně citlivá jako já, zkusil jsem aplikovat metodu trestání otce otcem (obdoba cimrmanovského trestání učitele učitelem). Začal jsem tedy být v okamžiku hlubokého zklamání otce neposlušnou (či jinak nepoužitelnou) dcerou nesnesitelně smutný, maskujíce to velmi kultivovanou „zlobou“. Veřejně jsem trpěl a doprovázel jsem to jistým slovními komentáři.

zirafa-2s.jpgEvidentně jsem tím Růžajdu zaskočil, nebyla na tento transparentní způsob ublíženosti zvyklá. Dokázala však na tento můj promyšlený způsob výchovy originálně zareagovat. Při jedné takové příležitosti, když jsem (už ani nevím přesně proč) opět aplikoval svoji metodu nespokojenosti s nějakou situací v domácnosti, Růžajda na chvíli zmizela ve své pokojíčku a po chvíli se vrátila s originální autorskou malůvkou se slovy: „Táto nezlob se!“ Věděla totiž (holčička moje milovaná), že mám ve veliké oblibě Afriku a z jejích zvířat zejména žirafy, a tak mi „na uklidněnou“ dala vlastnoruční obrázek se žirafou. Pochopitelně mě tím absolutně dojala a dala mi výchovnou „ťafku“.

Mám od té památné chvíle celou sbírku nádherných dětských kreseb žiraf, i když jejich frekvence se poněkud snižuje. Vysvětluji si to tím, že jsem lepší otec „vychovatel“ právě díky oněm dětským kresbičkám královen africké savany a není proto důvod tak často mě častovat výchovnými obrázky. Loni pod stromeček jsem pro připomenutí naší vzájemné výchovy dostal žirafí komiks se skrytým podtextem „táto – nezlob se“. Od těch časů se snažím, vždy v situaci nějaké nevhodné, emočně vypjaté excitace připomenout si onu upřímnou radu mé dcery.......a zkouším se nezlobit. Nebo jak říkal velký herec a filozof Jan Werich – nenechat cloumat svým majestátem. A raději vzpomenout na majestát oněch vznešených královen africké savany. Táta

zirafa-3s.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář