Jdi na obsah Jdi na menu
 


Průpovídky 6 - Jako delfín

24. 5. 2013

 

Jako delfín

 

Každý den jezdíme s dcerou do školy kolem malého rybníku na Lučním potoce těsně před Litickou přehradou. Čas od času se na něm objevuje nějaké vodní ptactvo- povětšinou labutě. Po předloňských třech labutích a loňské pauze tu je letos labuť jen jedna.

Pokud to jde a nejedeme zrovna autobusem se zadýchanými skly, nikdy nezapomeneme zvědavě nakukovat, zda na rybníčku labuť ještě setrvává. Je jasné, že s přibývajícími teplotami a zhoršující se kvalitou vody dá osamělý opeřenec vale malé vodní ploše a odletí si hledat nějakou čistější vodu. Ale to nevadí, optická kontrola vodního ptáka je naším společným každodenním rituálem a obě budeme zklamané, až nás opustí.

Jedno ráno jsme zase jely kolem a labuť zrovna stála na břehu a třepala ocasem. "Víš, že si takhle mastí peří?" ptám se Růžajdy a hned vysvětluju, jak jí tuk ze žláz u ocasu pomáhá udržovat nepromokavost bílé pokrývky těla. "Takhle to funguje u všech vodních ptáků a platí to podobně i pro srst, vodní savci to mají taky tak" poučuju malou, maje na mysli bobra, vydru a spol... Chvilku bylo ticho. “Jako třeba delfín” chtěla se blýsknout malá znalostí vodních savců. Nevydržela jsem to a začala se smát, duchu jsem si totiž představila, jak si asi delfín promašťuje srst. Po chvilce si i malá uvědomila, jakou řekla hloupost a zasmála se také.

Není důležité být za každou cenu chytrý. Když už nechtěně řekneme nějaký nesmysl, neměli bychom se za to na sebe či na druhé zlobit a trápit se tím. Důležité je umění uznat vlastní chybu a třeba se tomu i zasmát. Děti to ještě naštěstí umějí...

prupovidky---labut.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář