Kameny 13 - Kamenná stéla v Orasicích
Kamenná stéla v Orasicích
Už je to pár let, takže mi dalo trochu práce vzpomenout si na trasu, kudy jsem tehdy na konci prázdnin va východ od Loun putovala. Naštěstí fotografie mám řazené chronologicky, takže se to dá podle toho domyslet.
Tyhle prázniny byly ve znamení mých výprav za megalitickými památkami. S jídlem roste chuť, takže poté, co jsem se podívala k těm nejznámějším (Klobuky, Drahomyšl), přišly na řadu i ty méně známé. Slavětínskou Babu jsem na první pokus nenašla, rozhodla jsem se tedy vydat se k ní podruhé s tím, že cestou zvládnu ještě malou kamennou stélu v nedalekých Orasicích. Vše jsem tentokrát pečlivě naplánovala, ušetřila jsem si tedy malý kousek cesty a svezla jsem se vlakem z Loun do Veltěží, odkud mě čekalo projít několik vesnic s cílovou stanicí v Hřivčicích.
Prvním cílem byla Obora, kde jsem si chtěla vyfotit kamenný kříž, zazděný do zdi místního kostela sv. Kateřiny z roku 1731.
Kostel působil daleko starším dojmem, ale peněz na opravy asi nikde nemají nazbyt. Z Obory vedla cesta hruškovou alejí s výbornými hruškami (nejedla jsem lepší) do Počedělic. Tady jsem se opět podívala k pozdně románskému hřbitovnímu kostelu sv. Havla, který stál šikovně u cesty přes ves. Následoval most přes Ohři, kroutící se zdejším krajem v mnoha meandrech. Tato na chmel bohatá oblast dříve poskytovala útočiště keltským kmenům, dodnes lze v okolí navštívit místa, kde keltská hradiště stála. Z Počedělic se šlo po silnici k dalšímu cíli cesty – malé obci Orasice. Tady měla podle literatury stát kamenná stéla.
Uvádělo se, že je ji třeba hledat za místním kostelem sv.Mikuláše z poloviny 14.století. 
Vystoupala jsem do docela prudkého kopce s kostelem nahoře a začala hledat stélu. Po chvíli jsem našla vztyčený štíhlý kámen v křoví nedaleko. Kromě něj se zde dalo najít několik dalších
kamenů, ležících pár kroků od sebe. Celé to působilo dojmem, že zde kameny nejsou původní a někdo je zde umístil poměrně nedávno. Netušila jsem, že stélu tak brzy najdu a více už jsem nehledala. Ponurá atmosféra hustého křoví nelákala k delšímu pobytu, venku na sluníčku bylo o mnoho líp. Čekala mě cesta zpátky do Počedělic a odtud kolem Ohře a lesíkem u skalního ostrohu do Slavětína k menhiru Baba. O tom jsem vám však už psala v dřívějším článku.
Jaké částečné zklamání u mě zavládlo, když jsem po návratu domů zjistila, že pravá orasická stéla stála ještě o pár desítek metrů dál pod starým stromem. Stačilo se lépe rozhlédnout a určitě bych ji našla. Pozdě však bycha honit, musím se na to dívat z lepší stránky, mám totiž dobrý důvod se do této krásné krajiny vrátit a najít to, co jsem buď přehlédla (pravá stéla v Orasicích), nebo k tomu nikdy nedošla včas (menhir v Hřivčicích).
Fotografie:
1. Kostel sv.Kateřiny v Oboře
2. Kamenný kříž ve zdi kostela v Oboře
3. Hřbitovní kostel sv.Havla
4.- 6. Kamenná stéla v Orasicích
7. Kameny opodál
