Sukulenty, výlety, příroda SUCCULENTS, TRIPS, NATURE

Šipín – Bezemínské hradiště

Do oblasti obce Šipín jsem se dostala dvakrát. Poprvé to bylo po prohlídce nedaleké zříceniny hradu Gutštejn, kdy na obhlédnutí zdejšího hradiště nezbylo mnoho času. Podruhé jsem při plánování cesty na hradiště za Šipínem nastudovala všechny dostupné informace, abych sem nepřišla nepřipravená. Vyšlo naštěstí i vrtkavé počasí, takže co si přát více?

K Šipínu jsem se dostala pěšky přes les z nedaleké obce Trpísty, kde jsem se chtěla podívat na zdejší zámek a také smírčí kříž na okraji obce. Cestu lemovaly bunkry opevnění z první republiky, několik z nich bylo dodnes funkčních. Po rychlé prohlídce domů a místního kostela obce  o několika číslech jsem pokračovala směrem k Okrouhlému hradišti do údolí řeky Hadovky. Koryto nevelké řeky lemovaly husté porosty vzácné kapradiny s názvem Pérovník pštrosí. Cesta mě přivedla až pod strmý zalesněný kopec. Výstup po jeho prudkém úbočí měl být zakončený jedním z cílů této cesty – mohylovým pohřebištěm. Po nelehkém, ale rychlém stoupání jsem zahlédla vrchol kopce. Z vysoké suché trávy vystupovaly nevysoké mohylky z kamenů porostlých mechem. Když jsem na hradišti byla před rokem, netušila jsem nic o mohylovém pohřebišti na této straně kopce. Před současnou návštěvou jsem si přečetla, že slovanské hradiště, ke kterému pohřebiště patří, fungovalo v 8.-9.století. Kamenných mohylek by tu mělo být kolem 45, mně však stačilo vidět jen některé z nich. Už jsem se těšila na prohlídku plošiny na vrcholu kopce. Podle mapy tady někde měla být akropole, patřící k Bezemínskému hradišti. Měla to být samostatně opevněná eliptická plocha. Nedalo příliš práce ji najít. Bylo to zvláštní místo nad skalnatým srázem s uměle vytvořenou kamennou nádržkou a ležícím štíhlým kamenem. Dodnes na to mystické místo myslím, k čemu vlastně sloužila sestava kamenů, zda k uctívání božstev, nebo dokonce k obětování živých bytostí, aby si kněží zajistili božskou přízeň pro sebe i pro další obyvatele svého kmene.

Vítr si pohrával se stébly vysoké suché trávy a s listím několika dubů, které stály okolo. Samotná plocha hradiště byla na dohled od akropole. Z jedné strany jeho území prudce spadalo do údolí Hadovky, v dálce se zvedala zřícenina Gutštejna. Moc se mi nechtělo odcházet z tohoto zvláštního místa, připadala jsem si, jako by se tu zastavil čas. Ale nějak se musí dojít domů, a tak vycházím z akropole a vstupuji na plochu hradiště. Dočetla jsem se, že jeho existenci tehdy ukončil požár. Dnes jeho plochu zarůstá les a podle stop jej navštěvují hlavně divočáci. Hradiště končí a protože se k obci nebudu vracet stejnou cestou, vydávám se po špatně schůdné kamenité cestičce podle turistické značky zpátky, abych došla z jiné strany k Šipínu, a pak na mě čeká rychlý pochod zpátky na nádraží v obci Trpísty. I když jsem v těchto místech podruhé, myslím si, že příště zase neodolám a znovu podniknu cestu na zajímavé Bezemínské hradiště s jeho tajemnou akropolí a zvláštními kameny.

Fotografie:

1. Hadovka

2. Opevnění

3. Sloupková boží muka u řeky

4. Údolí Hadovky

5. Pérovník pštrosí

6. - 7. Kamenné mohyly

8. Kameny na akropoli

9. Cesta z akropole k hradišti