Krajina 11 - Tachov - Světce
Tachov – Světce
Do Tachova jsem jela poprvé v životě a hlavním důvodem bylo několik smírčích křížů a kamenů v samotném městě i v nejbližším okolí. Nakonec mě jak Tachov, tak i nedaleké Světce natolik zaujaly, že kříže nechám na jiný článeček a dnes se bude věnovat jen historickým památkám.
Jako vždy se sluší připomenout několik důležitých okamžiků z historie města. Dnešní město vzniklo někdy kolem 12.století na místě slovanského hradiště při velmi důležité obchodní stezce do Bavor. Přemysl Otakar II na tomto místě nechal vystavět kamenný hrad a kolem něj vzniklo královské město s mohutnými hradbami. Hradby mívaly 24 věží a 3 brány. Většina z toho se zachovala dodnes a dává městu zajímavý historický vzhled. V 15.století prošlo město husitskými událostmi a o 200 let později pohromou třicetileté války. V držení tachovského panství se střídaly rody Gutštejnů, Pluhů a Lobkoviců. Od konce 18.století se stali majiteli Tachova i celého širokého okolí (až 50 vsí a dvorů) Windischgrätzové.
Tolik alespoň stručně k historii, kterou si pak uvědomíte až na jednotlivých místech této výpravy.
Z vlakového nádraží přicházím nejdříve k nejstaršímu zdejšímu kostelu sv. Václava, který stojí na místě bývalého hřbitova. Místo sloužilo jako svatyně pravděpodobně už v době slovanského osídlení. Dnešní podoba kostela vznikla zhruba v pol.16.století poté, co byl kostel poničen velkým požárem. Když panství převzali Windischgrätzové, kostel zrušili a udělali z něj rodinnou hrobku. Dnes stojí kolem kostela řada kamenných náhrobků tachovských měšťanů. Jen malý kousek dál stojí nápadný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl původně raně gotický, dnešní úprava je neogotická ze začátku 20.století. V době, kdy jsem si ho prohlížela, procházelo okolí kostela důkladnou úpravou. Kostel působil velmi monumentálně, možná i díky vysoké špičaté věži a krásně zdobeným gotickým oknům. Prošla jsem v rychlosti kolem nedávno opraveného zámku, těšila jsem se na kamenné hradby a věže. Tady jsem si připadala skutečně jako ve středověku, bylo vidět, že si tachovští opevnění hledí a věnují nemálo prostředků na jeho údržbu.
Mě však ještě čekala prohlídka okolí města a jako první cíl jsem si vybrala nedalekou osadu Světce. K té jsem došla kouzelným Agláino údolím při řece Mži s hustými porosty obrovitých listů devětsilu. První, co při příchodu do Světců z této strany spatříte, jsou vysoké trosky kostela ze začátku 18.století, patřícího zdejšímu paulánskému klášteru. Zbyly z něj jen části obvodových zdí a jižní věž. Samotný klášter ve Světcích, zrušený jak jinak než Josefem II koncem 18.století, je přestavěný rodinou Windischgrätzů na zámek, dnes sloužící jako nějaké učiliště. Nejoriginálnější historická památka, kterou po sobě ve zdejším kraji Windischgrätzové zanechali, je o kus dál stojící jízdárna, postavená v druhé polovině 19.století v románsko – gotickém slohu. Jedná se prý o druhou největší jízdárnu v Evropě, je tedy vidět, že při její stavbě nikterak nešetřili. Dnes chátrající ruiny, které z ní i díky předrevoluční „péči“ zbyly, procházejí záchrannými pracemi. Přes smutný stav historické stavby památka dodnes působí velkolepě a vznešeně.
Od jízdárny vede k Tachovu tzv. Knížecí alej, kterou vysázeli podél cesty k zdejšímu minerálnímu prameni. Když byl tento pramen kdysi dávno objeven, nechali ho zdejší zasypat, aby neubíral sílu nedalekým pramenům u Mariánských lázní. Síla vody je však nezdolná, pramen se znovu objevil a je zde dodnes. Prošla jsem alejí a přibližovala se zase k Tachovu.
Zbývalo mi ještě celé pozdní odpoledne, to jsem chtěla věnovat obhlídce křížových kamenů na opačné straně od Tachova. Ale to zase až jindy a jinde, protože tachovské smírčí kříže, stejně jako ty v okolí si svůj vlastní článeček určitě zaslouží.
Fotografie:
1. Kostel sv.Václava
2. Oba tachovské kostely
3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie
4. Věž kostela
5.- 8. Kamenné hradby
9.-11. Ruiny kostela ve Světcích
12. Jízdárna Windischgrätzů