Krajina 14 - Stradonice - Peruc
Stradonice – Peruc
Cesta ke Zkamenělému pastýři u Klobuk začala na nádraží ve vesnici Pátek východně od Loun. Odtud stačilo ujít 
přesné místo…Co vám budu vyprávět, k místu jsem se pokusila dojít asi třikrát, ale vždy jsem šla špatnou cestou, která mě vždy odvedla úplně jinam. Naštěstí počasí dokonale přálo, bloudění mi tedy až tolik nevadilo a já se podobně jako pan doktor ze známého českého filmu kochala okolní krajinou. Myslím si, že pokud tady někde žili Keltové, špatně jim nebylo. Z planiny nad Stradonicemi byl docela slušný výhled do kraje a Debeřský potok pod návrším poskytoval nezbytnou vodu. Nechala jsem hradiště hradištěm a vydala jsem se cestou, doprovázející zmiňovaný potok, směrem k Peruci. Cesta to byla kouzelná, vedla pohodlně úzkým údolím potoka přes hustý les. V půli cesty jsem míjela místní koupaliště, dokonale ukryté okolním lesem a zanedlouho i Dolejší a Hořejší Mlýn, což už byla předzvěst toho, že je Peruc nadohled.
Ani jsem se pořádně nerozkoukala a stála jsem u mohutného Oldřichova dubu. Ten, spolu s Boženinou studánkou v městečku upomíná na všem dobře známou legendu o knížeti Oldřichovi a prosté mladé dívce Boženě. Pro naše dějiny měli nepostradatelný význam, protože jejich potomek Břetislav předznamenal třísetletou vládu Přemyslovců. Přiznám se, že Boženina studánka mě až tolik nenadchla, zato tisíciletý Oldřichův dub s desetimetrovým obvodem kmene stál určitě za návštěvu. Byly na něm znát stopy času, ale díky dobré péči o něj i o jeho okolí působilo místo zvláštním kouzelným dojmem. Z rozjímání mě vythl hluk motorů, se svojí návštěvou jsem se akorát trefila do dne, kdy zde měli sraz fandové autíček značky Mini Moris. Mohli jste je zde vidět v nejroztodivnějších provedeních, s nejrůznějšími vychytávkami a bylo znát, že jejich majitelé jsou na ně náležitě pyšní.
Od Oldřichova dubu jsem pokračovala v cestě dál do městečka, abych se podívala na místní kostel sv. Petra a Pavla z počátku 
18.století a protilehlý zámek. Moc dlouho jsem se nezdržela, byl přede mnou poslední úsek cesty k nejdůležitějšímu bodu tohoto výletu – Zkamenělému pastýři. S jeho vidinou jsem zapomněla na rychlý šestikilometrový pochod přes další ves Telce a nemohla se dočkat, až menhir uvidím na vlastní oči. Ale to už jsem vám psala jinde a jindy a nosila bych dříví do lesa…
Fotografie:
1. Oldřichův dub v Peruci
2. Kostel sv. Petra a Pavla
3. Zámek v Peruci
4. Zkamenělý pastýř
