Krajina 3 - Krasíkov
Krasíkov
Abych nevzpomínala jen na starší výlety, přichází čas i na výlet naprosto čerstvý, proběhl totiž včera, těsně před koncem roku 2007. Cestu jsem naplánovala tak, aby bylo možné potkat několik smírčích křížů (o těch zase v jiném článku), zajímavé stavby a k tomu ještě jednu hradní zříceninu. Všechno tohle nabízí okolí Konstantinových lázní, několik desítek kilometrů severozápadně od Plzně.
Západně od Konstantinových lázní leží vesnice 
Kokašice, obklopená krásnou přírodou a hlavně několika zajímavými kopci, z kterých mě pro tuto chvíli zajímal hlavně jeden ještě víc na západ, čedičový skalnatý vrch zvaný Hřeben. S ním se váže dlouhá, leckdy i krvavá historie tohoto kraje.
Pod kopcem Hřebenem ležela kdysi ves zvaná Krasykov, první zmínka o ní se objevila už ve 13.století. Pozdější majitelé tohoto panství – páni z Krasíkova (později přijali jméno Švamberkové podle německého jména labutě v rodovém erbu) nechali na kopci nad Krasykovem vystavět hrad, který dostal jméno – jak jinak – Krasíkov. Pak už to šlo z našeho pohledu ráz na ráz, doba husitská, kdy byl hrad dobyt husitskými vojsky, aby se později majitel hradu sám postavil do čela husitských vojsk. V 16.století přibyla k hradu 
i docela rozměrná kaple sv.Máří Magdaleny, ke které nechali později přistavět i vysokou věž. Následovala v klidu přečkaná třicetiletá válka, protože pán hradu byl katolík a hlavně na straně císaře, aby v roce 1644 (údajně od koblihy v kuchyni! ) strávil času odolávající hrad nemilosrdný požár, z čehož už se nikdy nevzpamatoval hrad ani jeho majitel, Jan Bedřich Švamberk z Krasíkova. Pán kraj neopustil a uchýlil se do přilehlého
Krasíkovského dvora, kde o pár let později nechal 
postavit nádherná kamenná sloupková boží muka s rodovým erbem na podstavci. Za osm let zde i zemřel, čímž historie 
dvora nekončí, protože pozdější majitelé zde založili pivovar a pivo se zde vařilo až do doby těsně po druhé světové válce.
Tolik stručně o historii místa a dostávám se k samotné návštěvě. Když se octnete na úpatí kopce a prohlédnete si dnes už zdevastovaný dvůr – podhradí a hlavně zmiňovaná boží muka,
čeká vás příjemná procházka po zvolna stoupající cestě až pod čedičovou skálu, na které jsou už z dálky vidět zřícenina hradu, kaple i opravená zvonice. Pod skalou začíná cesta znatelně strmější, 
vysekaná po obvodu skály 
až na vrcholovou plošinu. Projdete kolem zřícených kamenných zbytků 
zdí a staveb a naskytne se
vám pohled na zvonici nad hlubokým hradním příkopem. O kus dál stojí velkolepá kaple s věží, znatelně zdevastovaná, přesto stále důstojná. Dokud fungoval pivovar, směřovala ke kapli poutní procesí, později, po zániku pivovaru, ustaly i mše a kapli i hrobky Švamberků v ní zdevastovali vandalové. Ale to už známe z mnoha dalších míst s podobným osudem.
Na konci skalnatého útesu vykukovaly z náletového porostu smutné ruiny bývalého
hradu, pod nimi byl vidět obezděný tmavý otvor do podzemí. Protože 
jsem se to místo neodvážila blíže zkoumat, těžko říct, zda to byla jen nějaká sklepní 
místnost, nebo rovnou ústí nějaké tajemné chodby,
vysekané pod hradem do skály. Rychle jsem ještě udělala několik záběrů ruin, kaple, zvonice i samotného hradního nádvoří i s kamennou mohylou a nastala chvíle dát se zpátky dolů. Byl nejvyšší čas, protože se zhoršilo i počasí, obloha se zamračeně zatráhla a začalo jemně mrholit.
Kamením ze zdejší skály čerstvě zasypaná část cesty naznačovala, že velmi pravděpodobně nedávno zavedli na vrchol skály elektriku. To je příslib naděje, že v budoucnosti vedle zvonice dojde i k rekonstrukci kaple sv.Máří Magdaleny. Koneckonců i z vnějšího pohledu zdevastovaný Krasíkovský dvůr nese hrdé nápisy, že prochází přestavbou. Jen těm smutným ruinám hradu už asi nikdo nepomůže, ale na druhou stranu zůstane kopci Hřeben nádech historie a tajemna a bude dál lákat 
k příjemným a nejen předsilvestrovským procházkám…
Fotografie:
1.Kopec Hřeben
2.Krasíkovský dvůr
3.Sloupková boží muka
4.Zvonice
5.- 7. - 8. Kaple sv.Máří Magdaleny
6.Hradní příkop
9. - 10.Ruiny
11.Vchod do podzemí
12.Nádvoří hradu
13.Umělá kamenná mohyla
14. - 15.Reliéfy na podstavci božích muk
