Krajina 8 - Písek
Písek
Slunce ještě nevyšlo, přesto již o sobě dává vědět sílící září nad východním obzorem. Je mlhavé ráno, mírný vítr však dává příslib toho, že se řídká mlha brzy rozplyne a ztratí se v nenávratno. Pouliční lampy se ještě snaží obstát před přibývajícím množstvím přirozeného světla a poblikávají v provazcích odlesků na vodní hladině Otavy. Mlha se stále více rozpouští, aby odkryla to, co se před chvílí dalo jen tušit.
Nad mírně rozčeřeným tokem se vynořuje kamenný most, nejstarší, jaký lze v našich krajích najít. Mohli se po něm procházet už dávní Přemyslovci a při této sto metrů dlouhé procházce od jedné krajní věže k druhé sledovat přesně to samé divadlo, jaké mohu tohle magické ráno pozorovat já. Blednoucí tmavá modř hladiny řeky, čeřená jen divokým vodním ptactvem, sochy světců, kynoucí kolemjdoucím, odrazy kamenných budov na nábřeží…
Jen předení motorů automobilů ze silnice dalšího mostu opodál asi tehdy nahrazovalo rachocení dřevěných obručí kol povozů na kočičích hlavách cest v okolí.
Slunce se už vyhoupne každou chvíli nad nejnižší střechy domů na obzoru a kouzlo se pozvolna rozplývá, podobně jako mlha před chvílí. Postavy v historických oděvech se mění v lidi, spěchající do práce či za nákupy. Vydávám se od mostu vzhůru k nedalekému náměstí a
zvedám hlavu k průčelí budov. Ještě není tolik světla, aby se daly rozeznat nějaké detaily. Míjím část hradu z poloviny 13.století, kde dnes sídlí Prácheňské muzeum, procházím kolem průčelí, ozdobeného sgrafity, patřícího klášternímu kostelu Povýšení sv.Kříže a dávám se dál podél řeky, kterou mám stále po pravé straně. Na nábřeží stojí kamenné hradby i s cimbuřím. Uhýbám z cesty a stoupám po strmé ulici od vody ke kostelu 
Narození P.Marie s dvěma nesourodými věžemi. Dozvídám se, že kostel z pol.13.st. měl původně obě věže stejné, ale jedna z nich byla později zvýšena do současné podoby. Fotit se ještě příliš nedá, 
pokouším se možná marně, a tak se raději vracím k náměstí, abych si počkala, až si je budu moci prohlédnout osvětlené prvními slunečními paprsky. Zaujme mě několik pěkných historických budov a 
zoomem fotoaparátu si prohlížím znaky na průčelí domů.
Město Písek dýchá historií, spojenou s těžbou zlata a přízní českých králů a nic na tom nemění nepříznivá doba hu
sitských rozbrojů a trojího tragického obléhání města na začátku třicetileté války o 200 let později. Dnes žije ruchem normálního živého města, kde se na mnoha místech můžete bez problémů octnout o několik století zpátky a jako zázrakem potkat třeba krále Přemysla Otakara II, jak se svou družinou cválá na koni po kamenném mostu nad zlatonosnou Otavou směrem k hradu na jejím břehu…
Fotografie:
2.-3.Nejstarší český kamenný most
4. Otava
5. Hrad
6. Dům na náměstí
7. Průčelí klášterního kostela
8. Kostel Narození P.Marie
9. Ulička ke kamenným hradbám s věží
10. Hradby s cimbuřím
