Smírčí kříže 12 - Trpísty
Trpísty
Opravdu netuším, jak vzniklo tohle podivné jméno obce nedaleko Stříbra západně od Plzně. Než jsem se do ní podívala, znala jsem ji jen ze zmínek jednoho z mých pracovních kolegů. Dopředu jsem jen věděla, že zde stojí zajímavý zámek, často měnící majitele a někde na okraji má být smírčí kříž. Právě ten se stal důvodem, proč jsem cestu k Bezemínskému hradišti u nedalekého Śipína zahájila právě odtud.
Vystoupila jsem na vlakové zastávce kousek za vesnicí a podle mapy jsem měla při cestě do obce hned na kraji zahlédnout nápadný smírčí kříž. Tentokrát to šlo velmi snadno, nedbale opracovaný žulový kříž stál u silnice a nešlo ho přehlédnout. Traduje se zde legenda, že necelý metr vysoký kříž stojí na místě hromadného hrobu nějakých vojáků 
z dřívější doby, což podle knihy o kamenných křížích potvrdily nálezy částí vojenské výstroje při opravě přilehlé silnice. Pokusila jsem se kamenný kříž nějak nafotit, stejně jako sochu světce, stojící opodál.
Netrvalo to dlouho a stála jsem kousek u zdejšího barokního zámku. Ten podle oficiálních informací stojí na místě 
středověké tvrze pánů z Gutštejna (nedaleký hrad). Není to stoprocentně potvrzené, ale zámek v letech 1723 – 29 postavil architekt s italskými předky Jakub Auguston. Ten má „na svědomí“ řadu dalších staveb z Plzeňska a myslím si, že jednoho dne jeho zajímavým stavbám věnuji celý samostatný článeček. Samotný zámek v Trpístech má obdélníkový půdorys s dvěma oválnými prostorami v příčné ose. V těchto prostorách se nacházejí velké sály, přičemž západní sál prý slouží jako 
vstupní hala a východní sál schodištěm propojuje zámek s anglickým parkem okolo. Park je docela rozlehlý, roste v něm řada zajímavých stromů. Jaké, to vám říct nemůžu, za prvé nejsem dendrolog a za druhé jsem se dovnitř vůbec nedostala. Zámek byl v době mé návštěvy v neudržovaném stavu a prohlídky zde fungovaly jen po předchozí telefonické domluvě. Mně stačilo podívat se z venku, byla totiž přede mnou slušná „štreka“ kouzelnýmúdolím Úterského potoka směrem k Šipínu.
Za vesnicí se cesta klikatila mezi loukami směrem dolů k vodě a dole u potoka příchozí vítal na vrbě vodník v životní velikosti i s pohádkovým doprovodem. Kolem vody se začaly objevovat betonové bunkry opevnění z první republiky, další podobné stavby jsem pak míjela
ještě dlouho po cestě potoční nivou a i výš na svazích přilehlého lesa. Je zajímavé, že některé betonové stavby si našli novodobé příležitostné obyvatele. Těšila jsem se na pradávno osídlená místa o několik kilometrů dál, ale to už jsem vám popisovala v článku Šipín – Bezemínské hradiště. Rozhodně mi nevadilo vracet se zdejší krajinou o několik hodin později opačným směrem zpátky na vlak, zdejší kraj je totiž natolik kouzelný, že je stále na co se dívat.
Fotografie:
1. Socha světce na kraji Trpíst
2.-3. Kamenný kříž
4. Barokní zámek
5. Pohádkové bytosti v životní velikosti
6. Betonový bunkr
