Smírčí kříže 15 - Tachov a okolí
Tachov a okolí
Má cesta na Tachovsko, popsaná v jednom z předchozích článků, se uskutečnila hlavně proto, abych si prohlédla smírčí kříže této oblasti. A
není jich málo. Jen v Tachově jsou tři a v okolí několik dalších. Původně křížů bylo víc, ale v minulosti se postupně ztratily někam do nenávratna. Měla jsem šanci, že si ty, co zde zůstaly, stihnu prohlédnout během jednodenního výletu, takže jsem nelitovala cesty do tohoto mně 
neznámého města.
Po příjezdu na nádraží v Tachově to vůbec nevypadalo, že by zde bylo co obdivovat. V blízkosti stálo panelové sídliště a řada betonových obchodních domů. Chtěla jsem najít jednu ulici, kde měl v rohu zahrádky 
stát žulový kříž s jedním odlomeným ramenem. Hledala jsem statečně, leč marně. Moc mě to netrápilo, byl přede mnou ještě celý den a řada dalších křížů a křížových kamenů. Jeden z nich jsem tentokrát bez velkého hledání našla zazděný v kamenné zdi kostela sv.Václava. Následovala cesta přes celé historické jádro města a pak ven po silnici na Mýto, kde jsem očekávala v blízkosti cesty klasický žulový kříž. K němu se má podle knihy vztahovat legenda o dvou děvečkách, které se na tomto místě v hádce o milého posekaly srpy. Musel to být nehezký souboj a nehezký výsledek. Po chvíli jsem 
sešla ze silnice na lesní cestu, která mě dovedla přes Agláino údolí do Světců a později zpět do Tachova.
Chystala jsem se vydat se na východ od Tachova do vesniček, kde měly stát další křížové kameny. Při cestě přes parčík u vlakového nádraží jsem narazila na další kamenný kříž, vysoký necelý metr. Je zajímavé, že při cestě do města jsem si kříže vůbec nevšimla. Byly přede mnou ještě asi dvě hodiny času před návratem domů, nasadila jsem tedy ostré tempo, abych se přesunula do vesnice Vítkov, ležící nedaleko Tachova. Zde měly stát u hlavní cesty dvě velice hezké kamenné stély. Našla jsem je naštěstí velice snadno, stály těsně vedle sebe v centru obce. Původní umístění bylo o 
zástavbě. Je pravda, že zde byly dokonale na očích, tudíž hrozilo minimální riziko, že je někdo odcizí. První stéla měla na jedné straně vystouplý kotvicový kříž v kruhu, na zadní straně reliéf sekery a nějakého předmětu, podle knihy o křížích asi kyje nebo žezla. Druhá stéla má na obou stranách keltský kříž, místně nazývaný husitský. Oba kameny jsou totiž řazeny do doby, kdy zde ležela křižácká a husitská vojska a proto se jim zde také říká husitské kameny. Ve 
večerním slunci vypadaly stély naprosto úchvatně.
Zbývala mi ještě asi hodina času, dala jsem se tedy zkratkou přes pole a lesík ke dvoru Vilémov. V blízkosti této osamělé usedlosti měla stát u cesty k Biletínu další kamenná stéla. Abych si ušetřila zběsilé hledání na poslední chvíli, oslovila jsem zdejší starou paní, krmící na dvorku slepice, kde asi může stéla stát. Dostalo se mi rady i upozornění, že tento kříž zde snad měli nedávno znovu postavit nadšenci kolem průzkumu smírčích křížů. Přálo mi tedy štěstí, kříž jsem si ve zbytku světla zapadajícího 
slunce rychle nafotila a pospíchala jsem zpátky k místní lokální trati, abych stihla motoráček do Tachova. Byla to náročná cesta, ale viděla jsem toho tolik, že určitě stála za vynaloženou námahu.
Fotografie:
1.Křížový kámen ve zdi u kostela sv.Václava
2. Kříž na místě bitky dvou dívek
3. Kříž v parku u tachovského nádraží
4. Husitské kameny ve Vítkově
5. Kamenná stéla s reliéfem sekery
6. Druhá kamenná stéla s reliéfem kříže
7. Kamenná stéla u dvora Vilémov
