Smírčí kříže 2 - Hunčice - Líšťany - Všeruby - Kunějovice
Smírčí kříže 2 – Hunčice – Líšťany – Všeruby
První cestou za kamennými kříži, kterou jsem pečlivě naplánovala, byla cesta na seveozápad od Plzně do oblasti Všerub. Pohodlně se sem dá dojet autobusem, protože trasa Plzeň – Karlovy Vary je docela dobře pokrytá autobusovými spoji. Nechyběla mi podrobná mapa okolí a hlavně poznámky, kde se dají 2 kamenné kříže této oblasti najít. Odhaduju, že tehdy mohl být konec ledna nebo únor, místy leželo docela dost sněhu, ale ten den svítilo slunce, což slibovalo skvělé podmínky na fotografování. Pochopitelně se člověk musel vrátit do setmění, protože slunce přes den v zimě znamená pěkný mrazík v noci, ale to už asi všichni víte z vlastních zkušeností.
Cesta k Hunčicím vedla naprosto přehlednou rovnou krajinou, dohlédnout se dalo na kilometry daleko, prostě paráda.
Za chvilku byly přede mnou Hunčice, které se daly projít za krátký okamžik a na jejich konci směrem na Líšťany jsem už zbystřila pozornost, protože se kdekoliv dalo očekávat objevení prvního smírčího kříže, tedy alespoň podle knihy, věnované kamenným křížům z celé republiky. Očekávat se dalo, leč se nenašlo nic. Bylo by však divné, kdyby se to podařilo napoprvé, pokračovala jsem tedy dál směrem na Líšťany. Opět to 
bylo, co bys kamenem dohodil. Ve vsi stál na malém návrší docela malebný kostel, očividně před časem opravený, bylo tedy, co fotit. Po nějakém kříži však nikde ani památka, nezbylo tedy, než se otočit a dát se na zpáteční cestu k Hunčicím. Při vyhýbání se okolo projíždějícímu autu se mi „povedlo“ zapadnout do pěkné závěje v příkopu u cesty, ale jinak se šlo fajn a bez problémů. K mému velkému překvapení stál smírčí kříž na okraji Hunčic a naprosto na 
očích, musela jsem tedy být slepá, že jsem si ho předtím nevšimla. Legenda k tomuto kříži se nedochovala, zvěčnila jsem si ho jen na fotografie a vracela se stejnou cestou, kudy jsem přišla, abych se od výpadovky na Vary dala na opačnou stranu směrem na Všeruby.
Všeruby jsou mírně zapadlé, přesto docela malebné městečko (vesnice) se dvěma kostely, jedním na návsi a druhým, hřbitovním, na strmém kopci na severní straně obce. Je vidět, že obec trochu doplácí na svou vzdálenější polohu od krajského města a lepší časy už má asi za sebou. Tím pochopitelně nechci urazit místní, každý rodák je na svou obec či město většinou hrdý. Zase je to tu stranou od přehnaného dopravního ruchu, což se v dnešní splašené době docela cení a člověk tomu přijde na chuť až s přibývajícími 
lety.
Nezapomněla jsem si vylézt i ke kostelíku na kopci, byl odtud báječný výhled na obec dole. Odtud už cesta pokračovala směrem na Kunějovice, kde jsem očekávala druhý cíl dnešní cesty – kamennou stélu – pravděpodobně daleko starší, než kříž předchozí. Kousek za vsí stála mírně zdevastovaná, přesto stále pěkná kamenná boží muka, a pak už přišla konečně poslední zajímavost této zimní cesty – stéla, spojená s legendou o sv.Vojtěchovi, mírně vyvrácená a zčásti zavátá sněhem, přesto tajemná a krásná. Čas už na ní hluboce zapracoval, ale legenda je legenda. Slunce sice už zapadalo, ale fotografovat ještě šlo. Domů jsem se dostala bez obtíží, a pak už stačilo netrpělivě čekat, jak se vyvedou fotografie na klasickém
kinofilmu a začít plánovat další cestu…
Fotografie:
1.Kostel sv.Petra a Pavla v Líšťanech
2.- 3. Kamenný kříž v Hunčicích.
4.Kostel sv.Ducha z 15.st. ve Všerubech
5.Pohled na Všeruby
6.Boží muka
7.Kamenná stéla u cesty na Kunějovice
8.Pohled na večerní Hunčice
Náhledy fotografií ze složky Hunčice - Kunějovice
