Příroda 15 - Americká zahrada u Chudenic
Americká zahrada u Chudenic
Jsou místa, která nám pozitivním způsobem utkvějí v paměti. Trošku se bojíme navštívit je po čase znovu, aby se nedostavilo zklamání. Rozčarování z toho, že tehdy se nám vše zdálo hezčí, větší a zajímavější. Na druhou stranu se na novou návštěvu stejného místa můžeme více připravit, něco si nastudovat a některé věci si pak díky tomu více vychutnat.
Z mé první návštěvy Americké zahrady si pamatuju hlavně obrovitou douglasku a altán, ve kterém se dalo na chvíli ukrýt před sluncem. Park jsem navštívila se studovaným dendrologem, výklad jsem tedy měla z první ruky a nestačila jsem počítat jeho výkřiky obdivu nad zdejšími vzácnostmi, které mě jako laikovi coby nějaké poklad
y vůbec nepřipadaly. K dobrému pocitu z tehdejší návštěvy přispěla i letmá návštěva zámku Lázeň a rozhledny jménem Bolfánek v místech mezi zahradou a Chudenicemi.
Letos jsme parkem kolem zámku Lázeň prošli také, budova by se zdála už nadobro opuštěná, nebýt nabídkového menu na ceduli před zdejší restaurací v přízemí. Okenice zavřené, nikde ani živáčka. Je však možné, že opuštěná je budova až po hlavní sezóně, park se zdál stále udržovaný.
Dnes už národní přírodní památka Americká zahrada (vyhlášená r. 1969) vznikla uměle už v 
19. století (1828) jako zásobní školka převážně severoamerických dřevin právě pro blízký zámecký park. Vše patřilo Černínům, stejně jako celé zdejší panství. Poprvé u nás zde v době založení arboreta zasadili douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii), ta dnešní obrovitá je však až z doby o 14 let později. Se svými 39 metry do výšky a více jak 5 m po obvodu kmene figuruje na prvním místě v naší republice a svým stářím na 3. místě v celé Evropě. Když stojíte pod ní, zatočí se vám hlava z toho, jak nad vámi tento majestátný strom doširoka rozprostře své mohutné větve. Dojem umocňují u vybouleniny na spodní straně kmene. Podle naučné cedule je dalším zdejším unikátem stromový
exemplář dřínu květnatého (Cornus florida). Zde už 
tápu, stromy nejsou mou silnou stránkou, nezbývá mi, než chodit od jedné dřevěné jmenovky ke druhé a číst si jména zdejších exemplářů. Dřín jsem snad nakonec ani nenašla, zato jsem objevila spoustu druhů dubů, buků atd..
Celý, proti okusu oplocený areál má necelé 2 ha, přesto zde chodíte po cestičkách se zakloněnou hlavou a otevřenou pusou bezradně sem a tam a stále objevujete další a další stromy a keře. I když směs severoamerických, asijských i 
evropských dřevin není v žádném případě přirozeným biotopem , určitě je dobře, že takové místo podléhá ochraně a bude i v budoucnu uvádět v úžas nejen dendrology, ale i mně podobné neznalé návštěvníky.
Více fotografií najdete ve fotogalerii Americká zahrada u Chudenic.
Fotografie:
1. Zámek Lázeň
2. Vstup do Americké zahrady
3. Koruna památné douglasky
4. Kůra kmene douglasky
5. Douglaska tisolistá
6. Další dřeviny
Náhledy fotografií ze složky Americká zahrada u Chudenic
