Příroda 18 - Milhostovské mofety
Milhostovské mofety
Když už se toulám v okolí Milhostova u Mariánských Lázní, nesmím zapomenout na přírodní památku Milhostovské mofety. Pokud nevíte, stejně jako donedávna já, co to vlastně mofety jsou, pokusím se to jednoduše vysvětlit.
Téměř celá oblast Slavkovského lesa byla kdysi oblastí s čilou sopečnou činností. Po té do dnešních dnů zbyly nejen vývěry minerálních vod, ale i plynu - oxidu uhličitého, který je doprovází. V místech, kde jsou tyto plynné vývěry mohutnější, se mohou v měkké půdě objevit malé kráterky - mofety. V nich se někdy drží voda, nebo celkově vyschnou a jsou to jen takové hlubší jamky. Na jejich dně můžete najít kromě starého listí mrtvolky nejrůznějšího hmyzu, hlodavců či ptáků. Pokud do takové jamky živý tvor vleze, docela brzy se otráví vysokou koncentrací nashromážděného plynu – oxidu uhličitého. Je to vlastně taková přírodní past.
Já jsem se k mofetám dostala při cestě po smírčích křížích zdejší oblasti. Tu jsem zahájila ve Vlkovicích, odkud jsem se dostala přes Martinov až k úpatí Jilmového vrchu. Zde jsem si nabrala skvělou vodu z pramene jménem Horka. Ostatně pramenů je okolo víc: severně od Martinova Vlkovický pramen, jihozápadně zase známý Koňský pramen. Pak jsem se vydala lesní cestou, kopírující okraj Jilmového vrchu a vlastně i tok malého Jilmového potoka. Cesta by to asi byla normálně příjemná, já jsem se však trefila do okamžiku, kdy tudy den po dešti svážel traktor klády z těžby v lese. Z takového terénu by zajásali asi jen příznivci adrenalinových cyklo a motosportů. Boty se mi brzy obalily bahenní krustou a nebýt trekových hůlek, kterými se dá sondovat terén, asi by zabahněné nezůstaly jen boty.
Zhruba v půli cesty k Milhostovu se žlutá turistická značka oddělí od záhybu lesní cesty a zanoří se do lesíka. Po chvíli se objeví cedule, vymezující malé pole přírodní památky. Šla jsem opatrněji, nedalo se odhadnout, kde mofety začínají. Hned ta první byla docela velká - asi půl metru v průměru. Na dně skutečně leželo několik zástupců hmyzí říše. O kus dál byly další jamky a jámy, ty už byly více zapadané zetlelými rostlinami. Zajímavé bylo, že okolní les se zdál mrtvý, nepípnul ani ptáček. Ne nadarmo místní tomuto místu říkají Zvířecí hřbitov.
Ani jsem se nemusela moc nutit jít dál, tohle místo nepůsobilo ani trochu přívětivě. Přesto podobná místa k oblasti minerálních pramenů patří a stojí určitě za alespoň krátkou návštěvu.
Více fotografií najdete ve fotogalerii Milhostovské mofety.
Fotografie:
1. Svah Jilmového vrchu
2. Jilmový potok
3. - 5. Mofety
6. Louka s mofetami
Náhledy fotografií ze složky Milhostovské mofety