Příroda 5 - Ještě je to dobré
Ještě je to dobré.
Už jsem to asi někde psala, ale musím to zopakovat. Nemám 
ráda zimu. Ač se i v zimě najdou světlé chvilky v podobě slunečných dnů s ovzduším, vyfoukaným čerstvým větrem, je pro mě závěr roku spojený s inverzemi, pošmournem a plískanicemi. Světla neustále ubývá a sotva se člověk ráno rozkouká, už se zase začne stmívat. Z přírody jako by se vytratily barvy, tedy správně 
řečeno, ony v ní jsou, ale musejí se daleko usilovněji hledat.
O to víc si užívám současných dnů. Pamatujete si na ten vtípek starého moudrého venkovana z filmu Sedm statečných o člověku, padajícím z vysokého domu? V každém patře si opakuje: Ještě je to dobré, ještě je to dobré… Stejně tak i já si teď v říjnu říkám: Ještě je to dobré, ještě je to dobré. Na každém kroku nás stromy zásobují neuvěřitelnou podívanou: nádhernými barvami – hnědou, vínovou, žlutou, červenou, oranžovou. V parku kolem nás padají kaštany a 
javorové nažky, v lese žaludy a v zahradách jablka, ořechy. Když se rozfouká vítr a odvane všechen smog a kouř, slunce se do té přírodní nádhery opře vší silou a duše člověka aspoň maličko výtvarně nadaného zaplesá. Pravda, jsou to všechno momenty už přinejmenším miliónkrát zachycené na malbách a fotografiích, ale i já si nemůžu pomoct a jsem vděčná za spoustu místa na kartě ve fotoaparátu. Přidávám tedy několik dalších fotografií do rubriky Příroda, a protože název Podzim je ale hodně otřepaný, nazvu je Ještě je to dobré, což říjen podle mě také docela dobře charakterizuje. Přidám ještě jedničku, abych si nechala prostor pro případnou dvojku…
Další fotografie najdete ve fotogalerii Ještě je to dobré
Náhledy fotografií ze složky Ještě je to dobré
