Průpovídky 21 - Zvrácená kráva
Zvrácená kráva
Tak nás Růžajda zase dostala. Jejích přebreptů pomalu ubývá, s přibývajícím věkem chápe spoustu věcí čím dál lépe, takže si už trochu tzv. dává pozor na pusu. Přesto se jí občas povede nějaká "perla", již je potřeba včas zaznamenat. Jako třeba na výletě u Soběsuk...
Přišel čas českých cibulovin, kvetoucích s koncem zimy, a tak jsem rodinku vytáhla na průzkum terénu v místech, kde by podle literatury měly kvést bledule. Bylo to u Nepomuku, v blízkosti malého potoka v přilehlé olšině. Už cestou na tušenou lokalitu nás jeden starý pán varoval, že se tam dostaneme jedině přes pastviny s dobytkem, tak ať si dáme pozor.
Krávy na pastvině nebyly, jen kdesi v dálce na obzoru se pár přežvýkavců objevilo a zase zmizelo za obzorem. Prošli jsme asi 2 km břehů potoka tam a zpátky, některá místa vypadala nadějně, ale ve finále nic, ani lupínek. Takto jsme se dostali až k výpusti rybníka s jakýmsi náspem, asi sloužícím při větší vodě jako rezervní hráz. Z boků násep obrůstaly divoké keře a vytvářely temná zákoutí. "Ty díry se mi vůbec nelíbí,"pronesla Růžajda, pokukujíc nedůvěřivě po divných zákoutích. "Tam by mohl být nějaký úchyl, bezdomovec... Nebo zvrácená kráva," dodala a tvářila se naprosto vážně. Nejdřív jsem si myslela, že se malá jen spletla ve formulaci a bojí se návratu dojnic spatřených předtím v dálce. Z toho mě Růžajda vyvedla, že opravdu myslí krávu, které se to porouchalo v hlavě. Co by pak taková pomatená dojnice vyváděla, aby byla dostatečně zvrácená, si raději nechci ani domýšlet. Jelikož tyto průpovídky musím tu a tam Růžajdě číst a v budoucnu si je pravděpodobně bude číst sama, o potencionálních zvrhlých choutkách skotu raději taktně pomlčím...
