Průpovídky 9 - Octomilky
Octomilky
Neuběhlo příliš času od okamžiku, kdy malá Růžajda začala chodit do školy a já jí každodenně doprovázela ráno do družiny a vyzvedávala odpoledne podle toho, kdy jí skončil konkrétní kroužek. Prvních čtrnáct dní jsme mohli děti doprovázet až k šatní skřínce a kontrolovat, co zde mají naše ratolesti uložené. Pak už to bylo jen na nich, jestli si zde budou udržovat pořádek, nebo ve skříňce povolí uzdu totálnímu chaosu.
Hádejte, která koncepce zvítězila u Růžajdy? Vždy, když ji vidím přes okno ráno při pokusech dovřít dvířka skříňky s uskříplými věcmi a při odchodu ze školy vyhazovat svršky na hromádku na podlaze, je mi jasné, že vzorné komínky uvnitř asi nemá. Jednoho dne jsem se s ní vracela z návštěvy u lékařky a nenápadně se protáhla až k její skřínce. Otevřu dvířka a zhrozím se. Vyvalilo se na mě hejno malých oranžových stvoření a začalo poletovat kolem mě. „Co to je???“ vyděsila jsem se. „Ony tu se mnou bydlí“ odpoví bezelstně malá. „Bydlí? A kde se tu vzaly?“ položím zásadní otázku. „Já nevím, prostě se sem nastěhovaly“ zní logická odpověď.
Bylo jasné, odkud vítr vane, vždyť už se to asi někdy stalo kdekomu z nás – stačí zapomenout nějaké ovoce a pište si, že do několika dnů vás čeká invaze pomalu ale obratně létajícího hmyzu. Hmátla jsem do útrob skříňky a skutečně jsem našla jedno zapomenuté nahnilé jablko – danajský ovocný dar k nějakému obědu. Skončilo v koši a abych nebyla zákeřná, použila jsem koš venkovní, nikoliv školní, aby muší líheň nezůstala pod stejnou střechou.
Když jsem nedávno zase čekala po škole na Růžajdu u okna chodby školy, na sklo usedla oranžová octomilka. Zahlodal ve mně červíček, myslím ten pochybnostní a nikoliv muší, jestli na mě u Růžajdy ve skříňce zase nečeká nějaké nepříjemné překvapení. Pak jsem jej zaplašila. Těch šatních skříněk je ve škole určitě okolo stovky, ovoce po obědě žáci dostávají každý týden a roztržitá není jen naše malá. Octomilky tentokrát velice pravděpodobně „bydlí“ s někým úplně jiným...
