Krajina 6 - Zahrádka jak z knížky pana Hrabala
Zahrádka jak z knížky pana Hrabala
Je to už pár let, ale jako bych to viděla dnes. Když jdete po turistické značce z moravských Větřkovic do města jménem Příbor, procházíte v blízkosti řeky kolem zahrádkářské kolonie. Nic zvláštního k zaznamenání na tom není, dokud v ohybu cesty nemíjíte malou dřevěnou chatku se zahrádkou. Není to totiž jen tak obyčejná chatka a zahrádka. Už boční nevzhledná stěna zahradního domku naznačuje, že tu nesídlí nějaký obyčejný moravský zahrádkář, pro kterého je nejdůležitější být co nejvíce soběstačný v zeleninových a ovocných výpěstcích. Visí na ní nepřehlédnutelné smaltované tabule a tabulky, které určitě nebylo snadné sesbírat. Při jejich výběru si majitel – recesista musel dát hodně záležet, protože nejsou až tak často k vidění takové skvosty jako „Osvětová beseda“ , „Dimitrovova“, „R.Luxemburkové“, „Polínská cikorka“ , M. Kněžek – natěrač“ či „Maničky“ i popisným číslem 4 (kdo ve vyšším než školním věku zažil předchozí režim, pochopí, v čem tkví jejich kouzlo). Aby nedošlo k omylu, bylo v rohu nápadně připomenuto, že tohle všechno je „Pojištěno u banky Slavie“. Při podrobnějším pohledu vystupovala na prázdných místech tmavší místa pravděpodobně po dalších podobných šílených cedulích, t.č. již nenávratně zmizelých.
Stav chatky i zahrady naznačoval, že majitel pravděpodobně neumí devatero řemesel, zato nepostrádá vtip a uměleckého ducha. Venku za plotem zahrádky stál nádherný mezní kámen z 18.století s usměvavým sluníčkem na čelní straně. Usměvavě vypadaly i někteří další neživí obyvatelé zahrady. Hned za plotem se potměšile culilo torzo ženy, která si pravděpodobně představovala, jak si pochutná na bábovce z kameninové formy vedle sebe. O kus dál bylo vidět chlápka, který ztratil hlavu a to doslova, protože ta blaženě se usmívající hlava stála v spadaném listí opřená o strom.
Další kamenné artefakty už tak usměvavé nebyly, některé se dokonce mračily. Bylo jich rozseto po zahradě požehnaně, majiteli to muselo dát děsnou práci, než tohle panoptikum nanosil a zkomponoval. Když si pak sedl na terásku dřevěné chatky, měl na všechny „kousky“ báječný výhled a přesně si ho představuju, jak tam pokuřuje a kochá se, nebo rovnou medituje.
Až tedy budete také procházet stejnou trasou, nechoďte s hlavou svěšenou, protože pak byste velmi pravděpodobně bohémskou zahrádku ke své smůle přešli bez povšimnutí a připravili se tak o nezapomenutelný zážitek. A to by byla věčná škoda, originálního humoru v dnešní době není nikdy dost.
Náhledy fotografií ze složky Zahrádka na cestě z Větřkovic do Příbora